Přeskočit na obsah

Deštné v Orlických horách

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Deštné v Orlických horách
Horní náměstí v Deštném
Horní náměstí v Deštném
Znak obce Deštné v Orlických horáchVlajka obce Deštné v Orlických horách
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecDobruška
Obec s rozšířenou působnostíDobruška
(správní obvod)
OkresRychnov nad Kněžnou
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel567 (2024)[1]
Rozloha32,12 km²[2]
Nadmořská výška649 m n. m.
PSČ517 91
Počet domů244 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa obecního úřaduDeštné v Orlických horách 61
517 91 Deštné v Orlických horách
obecni.urad@destne.cz
StarostkaSimona Vlková
Oficiální web: www.obec-destne.cz
Deštné v Orlických horách
Deštné v Orlických horách
Další údaje
Kód obce576247
Kód části obce410683
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Deštné v Orlických horách (německy Deschnei im Adlergebirge) je obec, která se nachází v okrese Rychnov nad KněžnouKrálovéhradeckém kraji. Leží 18 km severně od Rychnova nad Kněžnou a 40 km východně od Hradce Králové. Žije zde 567[1] obyvatel (v roce 2006 jich bylo 625). Průměrná nadmořská výška obce je 650 m n. m. Součástí obce je i osada a základní sídelní jednotka Jedlová v Orlických horách.

Jedná se o největší turistické středisko Orlických hor. Obec je hojně navštěvována především v zimě, kdy je lyžařům k dispozici zdejší lyžařský areál.

Deštné v Orlických horách, založené cisterciáckým svatopolským klášterem, který ovládal majetky v okolí Opočna, v podhůří a v Orlických horách. V roce 1362 je obec poprvé písemně zmíněna a později také v soupisu far pod dobrušským diakonátem dřevěný kostel v obci. Za husitských válek byl klášter Svaté Pole vypálen a jeho majetku se zmocnil Aleš Vřešťovský z Rýzemburka.

V roce 1494 koupil majitel opočenského panství Mikuláš mladší Trčka z Lípy od Jana Jince z Janovic a Petrsburku Osečnici se čtrnácti usedlostmi. Opočenské panství drželi Trčkovští až do třicetileté války, kdy panství připadlo hraběti a polnímu maršálovi Rudolfu Colloredovi a jeho bratru plukovníku Jeronýmovi. Císař ale z panství vyňal Osečnici, Lomy, Hlinné, Dobré, Deštné a Mnichovou, které připojil k černíkovickému panství v majetku Jindřicha Krajty z Lammensdorfu. V roce 1676 vydělené obce odkoupil hrabě František Karel Libštejnský z Kolovrat, vlastník rychnovského panství. Mezi významná průmyslová odvětví patřilo v orlické oblasti již od sklonku středověku sklářství, kdy je také někdy do 14. až počátku 15. století datován předpokládaný vznik první sklářské huti v Deštném.[4]

Během tzv. divokého odsunu německého obyvatelstva mělo být v obci 21 německých civilistů internováno ve zdejší škole, následně byly tyto osoby partyzány odvedeny a v polích zastřeleny.[5] V roce 1949 zde byl zřízen Státní statek Deštné a při něm zřízena Zemědělská mistrovská škola (1953–1956).[6]

Sklářská huť v Deštném

[editovat | editovat zdroj]

Sklářská huť v Deštném byla založena před rokem 1595. K tomuto datu potvrdil Jan Trčka z Lípy koupi sklárny mistru Jiřímu Kellerovi. Změnou držitelů panství a po spotřebování dřeva v okolí sklárny, se postupně huť přesunovala směrem ke hřebenu Orlických hor. Nakonec zakotvila na úbočí Malé Deštné ve výšce 940 m n. m., kde působila plných sto let (1660–1760). Byla to jediná sklárna, kde se vyrábělo barokní luxusní sklo, tzv. kolowratský křišťál. Nádherné výrobky se dostávaly do celé Evropy a důstojně prezentovaly české sklo. Působil zde také proslulý malíř skla a porcelánu, osobní malíř hraběte z Kolowratů, Ignác Preissler. Patřil do rozvětveného sklářského rodu Preisslerů, který působil také v Deštném.[7]

Obec je nejvýznamnějším rekreačním střediskem Orlických hor. Je zde několik lyžařských areálů a množství ubytovacích a stravovacích zařízení.

Dopravní dostupnost

[editovat | editovat zdroj]

Obec je velmi dobře dopravně dostupná: vedou sem silnice II/321 z Rychnova nad Kněžnou nebo II/309 z Dobrušky. Kromě místních autobusových linek existuje i spojení do Hradce Králové. Autobusem lze dojet až do sedla pod Šerlichem (v létě i cyklobusem).

Skicentrum Deštné v Orlických horách

[editovat | editovat zdroj]

V Deštném naleznete skicentrum, které je vhodné jak pro začínající lyžaře, tak i pro ty pokročilé a zdatné. V hlavním lyžařském areálu můžete využít dvě lanovky (dvousedačkovou a čtyřsedačkovou) a čtyři vleky. Propojené areály Zákoutí, Marta I a Marta II nabízí šest sjezdových tratí všech obtížností, Your Park a dětskou dráhu s nenáročnými sněhovými vlnami a klopenými zatáčkami. Pro začínající lyžaře je zde lyžařská škola. Její součástí je vlastní rozsáhlé Yettiho hřiště s dvěma provazovými vleky, pojízdným pásem SunKid, herními prvky, kolotočem a dětským koutkem ve tvaru iglú.[8] K areálu patří také půjčovna a servis veškerého vybavení. Pro zkušené lyžaře je zde připraven větší areál s černou „Závodní“, červenou „Sportovní“ a modrou „Turistickou“ sjezdovkou. Skiareál nabízí i večerní lyžování, které v sezóně probíhá každý den od 18:00 do 21:00. V okolí naleznete i velkou řadu běžeckých tratí.[9] V roce 2020 se zde konalo finále osmého ročníku lyžařského freeski závodu Soldiers v disciplíně Big Air.[10]

Další fotografie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. JANEČKOVÁ, Dominika. Vývoj osídlení na horním toku řeky Bělé z pohledu archeologie [online]. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, 2015. Dostupné online. 
  5. WIEDEMANN, Andreas. Deutsche als Opfer? Zur tschechischen Debatte über Vertreibung und Gewalttaten nach dem Zweiten Weltkrieg, s. 144-145 [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-06. 
  6. Badatelna.eu, Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou – Zemědělská mistrovská škola Deštné v Orlických horách, Jedlová v Orlických horách. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-15. 
  7. Archivovaná kopie. www.obec-destne.cz [online]. [cit. 2014-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-10-06. 
  8. Skicentrum Deštné v Orlických horách. skicentrumdestne.cz [online]. [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. 
  9. SKICENTRUM Deštné v Orlických horách. www.ceskehory.cz [online]. [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. 
  10. BENEŠ, Autor článku-Ondra. Soldiers 2K20. Freeskier.cz [online]. 2020-02-26 [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. 
  11. Maxová Ivana, Nejedlý Vratislav a Zahradník Pavel: Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v okrese Rychnov nad Kněžnou. SÚPPOP Praha 1999, s. 19, ISBN 80-86234-04-5

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]